Rodinné právoSJM, aneb společné jmění manželů. Co do něj patří a co ne?

SJM, aneb společné jmění manželů. Co do něj patří a co ne?

SJM, zprofanovaná zkratka pro již ne tolik známý pojem: společné jmění manželů. Trocha historického exkurzu je teď namístě, neboť tento pojem prodělal několik změn. A to nejen po stránce formální, nýbrž právě i po stránce obsahové a je velice důležité rozumět tomu, jak na něj v současnosti nahlíží zákon.

V minulosti se tento institut nazýval bezpodílové spoluvlastnictví manželů. To nám přirozeně evokuje myšlenku, že tento typ vlastnictví mezi manželi je jistým druhem spoluvlastnictví, v němž ale nejsou určeny podíly jednotlivých vlastníků. Opravdu tomu tak bylo a tato myšlenka v podstatě přetrvala i do současné právní úpravy. Jediným – a velice podstatným – rozdílem je, že dřívější úprava nepředpokládala, že by se manželé dělili i o dluhy.

SJM, co si pod tímto pojmem představit?

Dnes známe společné jmění manželů obecně jako souhrn všeho, co manželům náleží. Konkrétněji řečeno se tedy jedná jak o souhrn majetku, tak také o souhrn veškerých dluhů. Společně se těmto aktivům i pasivům říká jmění.

Důležité je poznamenat, že SJM může existovat třemi způsoby. Buďto podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému, anebo je založeno rozhodnutím soudu. Skutečnost, ve kterém z režimů je SJM vedeno, má značný vliv právě na obsah toho, co do SJM patří. Hovoříme-li o smluveném režimu, manželé si sami určí, co chtějí v SJM nechat a co z něj naopak vyloučí. Mluví se o tzv. zúžení nebo rozšíření SJM, anebo o úplném oddělení jmění manželů. Pro to, aby o režimu SJM rozhodoval soud, musí být dán závažný důvod. Dále tedy pojednáváme o zákonném režimu úpravy SJM.

V současnosti přežívá myšlenka z předchozí právní úpravy, a sice že manželé nemají k jejich společnému jmění určené podíly. Nikde není uvedeno, že manžel má na domu, který je v SJM, podíl 40 % a manželka 60 %. Spíše jde o takové nastavení, kdy manželovi patří všechno a je omezen pouze tím, že jeho manželce také patří všechno, co je součástí jejich SJM. Oba tak mají k těmto věcem stejná práva. Tato konstrukce je složitá a na první pohled může působit nesrozumitelně. Proto je lepší, pokud ji vysvětlíme na konkrétních ustanoveních o tom, co do SJM patří a co nikoliv.

Řešíte podobnou situaci a rádi byste se poradili s advokátem? Vyzkoušejte právní poradnu Verdikto. Odpověď advokáta obdržíte do 24 hodin.

SJM, aneb společné jmění manželů
Zjednodušeně řečeno, do SJM patří vše, co nabyl jeden z manželů nebo oba společně za trvání manželství, až na výjimky.

Co je součástí SJM?

Součástí SJM je tedy to, co nabyl jeden z manželů nebo co nabyli oba manželé společně za trvání manželství, až na výjimky. Velice podstatné výjimky, kterými je to, co:

a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,

b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,

c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,

d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,

e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Zákon skýtá ještě další speciality v dané problematice. Například zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, je též součástí SJM. Součástí SJM je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. Nabytí podílu ovšem nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

Společné jmění manželů a dluhy

Co se týče dluhů, patří do SJM takové dluhy, které převzali manželé společně, ale i dluhy, které převzal jen jeden z manželů. Pokud dluh převzal pouze jeden z manželů, musí být zároveň také splněna podmínka, že druhý z manželů dal k takovému převzetí souhlas. Případně, byl-li dluh převzat v rámci obstarávání každodenních nebo přinejmenším běžných potřeb rodinné domácnosti.

Velice diskutovanou otázkou je v praxi částka platu, mzdy, výdělku, zisku nebo jiných podobných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti jednoho z manželů. Zákon říká, že všechny výše zmíněné částky jsou součástí SJM od okamžiku, kdy ten manžel, jemuž náleží, nabyl možnost s nimi nakládat. Logika zákonných ustanovení spočívá v tom, že součástí SJM je vše, z čeho rodina může vyžít a co by mělo být jejími finančními zdroji, jakožto jakéhosi společného rodinného rozpočtu. Taková konstrukce rodinné domácnosti se může v dnešní době zdát zastaralá. Nicméně, měl-li by některý manželský pár tento dojem, má plné právo využít možnosti smluveného režimu SJM.

Praktický příklad z právní poradny:

Pan Kovář se nedávno oženil s paní (dnes již) Kovářovou. Pan Kovář asi dva roky před tím, než ke sňatku došlo, koupil ve městě dva byty, které v současnosti pronajímá. Manželé nemají žádnou speciální úpravu SJM, tedy jejich SJM je automaticky v zákonném režimu. Paní Kovářová si nárokuje polovinu z částek, které pan Kovář dostává od nájemců bydlících v bytech, které jsou ve výlučném vlastnictví pana Kováře. Pan Kovář tedy nesouhlasí a namítá, že tyto částky nejsou předmětem SJM a tudíž na ně paní Kovářová nemá žádný nárok. Po poradě s právníkem ovšem pan Kovář zjišťuje, že právě i částky za nájemné jsou součástí SJM. A to jakožto zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Manželka tedy má právo na to, aby i tyto částky byly použity na chod rodinné domácnosti.

S jakým typem dotazů jsme již pomohli tisícům klientů si můžete přečíst na našem blogu. Vedle odborných článků na nejrůznější témata na blogu naleznete také reálné situace, kterými se naši advokáti v právní poradně Verdikto zabývali.

Přidat komentář

Vyplňte prosím Váš komentář
Vyplňte prosím své jméno

Nejčtenější články

Nejnovější články

Další články