DědictvíDědictví - jak probíhá dědické řízení a jak se rozděluje dědictví

Dědictví – jak probíhá dědické řízení a jak se rozděluje dědictví

Úmrtí blízké osoby je jednou z nejnáročnějších životních situací. Běžně se s ní však většina z nás za život setká. Po už tak dost vyčerpávajících situacích však přichází často další kolo, kterým je právě vypořádávání majetkových záležitostí zemřelé osoby. Proto se může vyplatit znát alespoň základní postup, jak se rozděluje dědictví a parametry průběhu dědického řízení.

Zahájení dědického řízení

Úmrtí osoby vždy musí konstatovat lékař. Vydá tzv. úmrtí list s identifikací osoby a určením, kdy došlo k jejímu úmrtí. Kopie úmrtního listu společně s informací o tom, kdo vypravil zesnulé osobě pohřeb je oznámena matričnímu úřadu. Ten tuto informaci sdělí soudu. Soud je kompetentním orgánem k projednání pozůstalostního řízení (kterému se lidově říká dědické řízení).

K zahájení řízení musí dojít i v případě, že by zůstavitel (zemřelá osoba) neměl žádný majetek nebo měl pouze dluhy, případně i pokud by neexistovali žádní dědicové, kteří mohli pozůstalé jmění nabýt.

Dědické řízení jako takové vede notář. V tomto případě si notáře jakožto dědic nemůžete vybrat. Notáře k vyřízení pozůstalostního (dědického) řízení jmenuje příslušný soud. Důvodem je nutnost zachování nestrannosti. Který konkrétní notář dostane danou věc k vyřízení, se dočtete na stránkách Notářské komory.

Jak probíhá dědické řízení?

Jakmile je notář pověřen soudem a obdrží spis, přichází na řadu předběžné šetření. Úkolem notáře je zjistit, které osoby jsou dědicové, jaký majetek – ať už movitý či nemovitý – pozůstalý vlastnil a mnoho dalšího. Jedním z leckdy nejnáročnějších úkolů je zjistit rodinné poměry pozůstalého. Nejčastěji notář zjišťuje situaci od osoby, která zařizovala pohřeb. Doptává se jí na rodinné poměry, jaký byl vztah jednotlivých členů rodiny nebo domácnosti k pozůstalému a na doporučení od této osoby také obepisuje různé instituce, aby zjistil, zda existují nějaké účty, přeplatky nebo nedoplatky po zůstaviteli. Nejde jen o rozhovor, oslovená osoba by s sebou měla přinést listiny, které podloží její tvrzení, popřípadě navedou notáře, u kterých institucí je třeba majetkové poměry zjistit. Takovými listinami mohou být:

  • Kopie závěti zesnulé osoby (pokud byla sepsána)
  • Doklady totožnosti (svoje i zesnulé osoby)
  • Smlouvy o půjčkách
  • Smlouvy na dodávky energií
  • Doklady o výlohách na pohřeb

Notář má za úkol veškeré tyto listiny, předložené dokumenty a návrhy postupu zkontrolovat, ověřit a prověřit pravdivost tvrzeného.

Teprve až na konečném jednání sdělí notář dědicům veškeré výsledky svého pátrání, konečný soupis jmění a poučí je o jejich právu dědictví odmítnout.

Nejste si jisti, jak dědické řízení probíhá a rádi byste Vaši situaci konzultovali s advokátem? Na webu Verdikto.cz naleznete největší vyhledávač advokátů v České republice. Vyberte si svého advokáta a předejděte případným komplikacím.

Dědictví, jak probíhá dědické řízení a jak se rozděluje dědictví
Pokud dojde k dědění ze zákona, postupuje se dle jednotlivých dědických tříd.

Jak se rozděluje dědictví a dědění ze zákona

Dědicové nemohou převzít pouze majetek. Jestliže se rozhodnou dědictví přijmout, musí přijmout jak majetek, tak i dluhy.

Dědic má buďto právo na pozůstalost, anebo na poměrný podíl z pozůstalosti. Titulem, na základě něhož lze dědit, je buďto dědická smlouva nebo závěť – tzv. pořízení pro případ smrti. Jestliže žádné takové pořízení zůstavitel nezařídil ještě za svého života, dochází k dědění na základě zákona – dědických tříd.

1. třídu tvoří manžel nebo manželka, či registrovaný partner, zůstavitelovy děti. Dědí stejným dílem. Pokud některé z dětí nedědí, jeho podíl přejde na jeho potomky (vnoučata, případně i pravnoučata zůstavitele)

2. třída – jestliže nedědí potomci zůstavitele, dědictví si rozdělí manžel/manželka či registrovaný partner, zůstavitelovi rodiče a lidé, kteří žili se zůstavitelem alespoň po dobu jednoho roku před smrtí ve společné domácnosti. Manželovi / manželce či registrovanému partnerovi však vždy připadá minimálně polovina pozůstalosti. Ostatní dědí rovným dílem.

3. třída – nedědí-li manžel, registrovaný partner ani rodiče, dědictví se rozdělí mezi zůstavitelovy sourozence, případně mezi děti sourozenců zůstavitele a osoby, které se zůstavitelem žily alespoň po dobu jednoho roku před smrtí ve společné domácnosti,

4. třída – nedědí-li nikdo ze třetí třídy, dědictví si stejným dílem rozdělí zůstavitelovi prarodiče,

5. třída – nedědí-li nikdo ze čtvrté třídy, dědictví si stejným dílem rozdělí prarodiče rodičů zůstavitele,

6. třída – nedědí-li nikdo z páté třídy, dědictví připadne dětem dětí sourozenců zůstavitele, tedy prasynovcům a praneteřím, a dětem jeho prarodičů, tedy strýcům a tetám, nebo popřípadě jejich dětem.

Praktický příklad:

V rodině Buriánkových zemřela babička Věra. Babička Věra měla manžela, dvě dcery a jednoho syna. Všechny děti babičky Věrky již mají svoje rodiny. Vzhledem k tomu, že babička Věra nenapsala žádnou závěť ani neuzavřela dědickou smlouvu, bude se postupovat podle zákonné posloupnosti, konkrétně hned podle první dědické třídy, kdy budou dědit všechny děti babičky Věry společně s jejím manželem, a to stejným dílem.

Přidat komentář

Vyplňte prosím Váš komentář
Vyplňte prosím své jméno

Nejčtenější články

Nejnovější články

Další články