O pracovní době slýcháme často. Připravili jsme pro vás proto krátké shrnutí všeho, co byste měli o pracovní době znát. V článku se tak dozvíte, jaká je maximální možná pracovní doba nebo jak často máte jako zaměstnanec právo na přestávku.
Pracovní doba
Pracovní dobou zákon míní dobu, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a dobu, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Tedy i za předpokladu, že je zaměstnanec v práci připraven pracovat, ale zaměstnavatel mu práci nezadává, neklade na něj žádné požadavky. Pak se stále jedná o pracovní dobu a zaměstnanec má nárok dostat za ni svou odměnu/plat.
Za pracovní dobu naopak nelze považovat prostou fyzickou přítomnost zaměstnance na pracovišti. Jestliže tedy například zaměstnanec zůstává, aniž by dostal instrukce od zaměstnavatele po pracovní době na pracovišti a vyřizuje si soukromé záležitosti, nejedná se o výkon práce v pracovní době.
Délka pracovní doby
Dalším tolik probíraným tématem z koutů zákoníku práce je délka pracovní doby stejně jako způsoby jejího rozvržení. Obojí zákoník práce stanovuje v závislosti na druhu pracovního poměru a také s ohledem na věk zaměstnance. Můžeme shrnout, že zákon chrání v tomto případě mladistvé a uvádí, že nejdelší možná pracovní doba pro osoby mladší 18 let je 40 hodin týdně s tím, že délka směny těchto osob v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 8 hodin.
Do této čtyřicetihodinové podmínky jsou započítány pracovní doby u všech zaměstnavatelů. Tedy pracuje-li osoba u vícera zaměstnavatelů, celkem smí za týden odpracovat maximálně 40 hodin. Ač může v praxi docházet k situacím, kdy by mladiství rádi pracovali déle, toto ustanovení zákona je kogentní a nedá se tedy obejít nijakou dohodou mezi smluvními stranami o tom, že mladistvá osoba bere rizika na vědomí, a přesto chce pracovat déle.
Jste přesvědčeni, že vás zaměstnavatel zkracuje na vašich právech, ale nevíte, jak se bránit? Pomůžeme vám! Využijte právní poradnu Verdikto a nechte si doporučit nejvhodnější postup zkušeným advokátem.
Jakou délku nesmí pracovní doba přesáhnout?
Obecně vzato pak nesmí délka týdenní pracovní doby přesáhnout
- 40 hodin, nestanovuje-li zákon pro konkrétní případ něco jiného
- 38,75 hodiny pro dvousměnné pracovní režimy
- 37,5 hodiny u zaměstnanců pracujících v třísměnných a nepřetržitých pracovních režimech
- 37,5 hodiny u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu.
Stanovení kratší pracovní doby má vést k usnadnění namáhavějších provozů nebo složitějších výměn pracovníků při práci ve směnách. Zákon neumožňuje tuto dobu prodloužit. Naopak jejímu snížení nebrání (nebo alespoň ne u zaměstnavatelů poskytujících za práci mzdu, nikoliv plat). Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy znamená snížení počtu pracovních hodin bez snížení mzdy. K takovému zkrácení může dojít pouze zákonem, vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo kolektivní smlouvou.
Naproti tomu něco jiného je kratší pracovní doba (než standardních 40 hodin). Ta může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, přičemž zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, které odpovídají sjednané kratší pracovní době.
Rozvržení pracovní doby
Co se týče rozvržení pracovní doby, provádí jej zaměstnavatel. Určuje začátek a konec směn, rozděluje pokyny k práci, přičemž je vázán zákonnými mantinely. Zpravidla se pracovní doba rozvrhuje do pěti dnů. Zaměstnavatel je však povinen přihlížet k tomu, aby rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. Nemusí se tedy jednat o pět pracovních dní, nicméně délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
Zaměstnavatel je také v rámci rozvrhování práce povinen vydat písemný rozvrh týdenní pracovní doby s řádným předstihem a s jeho případnými změnami zaměstnance včas seznámit.
Doba odpočinku, aneb přestávka v práci
Zaměstnavatel je dále povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přestávky takto poskytnuté zaměstnavatelem na jídlo a na oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Výjimku tvoří bezpečnostní přestávky. Ty se do pracovní doby započítávají a to i v případě, že by časově vzato připadly na dobu přestávky v práci, která je určena na jídlo a oddech.
Na webu Verdikto.cz naleznete také online právní poradnu. Odpověď na právní či daňový dotaz obdržíte do 24 hodin, a to pouze za částku 99 Kč. S jakým typem dotazů jsme již pomohli tisícům klientů si můžete přečíst na našem blogu. Vedle odborných článků na nejrůznější témata na blogu naleznete také reálné situace, kterými se naši advokáti v právní poradně Verdikto zabývali.