Pracovní poměr, pracovní smlouva, práce, zaměstnání. Každý pracující člověk je součástí pracovněprávního vztahu, ba dokonce je jeho tvůrcem, je totiž jednou ze smluvních stran. Jaké jsou povinnosti, jaká práva a co všechno se musí zařídit před podpisem pracovní smlouvy? Jak se liší pracovní smlouva na dobu určitou a pracovní smlouva na dobu neurčitou? To vše jsme pro vás připravili v článku níže.
- Pracovní poměr
- Než uzavřete pracovní smlouvu
- Pracovní smlouva náležitosti
- Pracovní smlouva na dobu určitou
- Změna pracovní smlouvy
- Skončení pracovního poměru
- Neplatnost výpovědi a žaloba na neplatnost výpovědi
- Kdy máte nárok na odstupné?
- Pracovní smlouva na dobu určitou vzor 2022 ke stažení
Pracovní poměr – úprava
Pracovněprávní vztahy v České republice upravuje zákoník práce. Předmětem úpravy zákoníku je mimo jiné výkon tzv. závislé práce. Závislou prací se rozumí taková práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
Další nutnou náležitostí je výkon této práce za mzdu, plat nebo odměnu ve stanovené pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popř. jiném smluveném místě.
Základním pracovněprávním vztahem je pracovní poměr (hlavní pracovní poměr) a také právní vztahy, které se zakládají dohodami, resp. dohodou o provedení pracovní činnosti (dále také jen „DPČ“) nebo dohodou o provedení práce (dále také jen „DPP“).
Může se to zdát složité, ale důležitou informací, kterou je třeba z výše uvedeného vyvodit, je skutečnost, že mluvíme-li o pracovní smlouvě na dobu určitou či neurčitou, mluvíme jak o smlouvě uzavírané na hlavní pracovní poměr (dále také jen „HPP“), tak také o výše zmíněných dohodách. Tedy že i v případě uzavření DPP na letní brigádu se jedná o uzavření řádné pracovní smlouvy.
V obecných náležitostech se pracovní poměr na dobu určitou a neurčitou neliší. Rozdíl je v trvání pracovního poměru, způsobech jeho ukončení nebo také v možnostech délky trvání pracovního poměru.
Před uzavřením pracovní smlouvy
Svého zaměstnance si zaměstnavatel vybírá dle svého vlastního uvážení na základě vhodné kvalifikace a zvláštních schopností nebo dovedností. Na první pohled se to zdá být jasné, ale často se stává, že si některé osoby stěžují na diskriminaci vzhledem k tomu, že nebyly na danou pracovní pozici vybrány. Právě v takových případech je použita výše nadepsaná poučka a takovým osobám je vysvětleno, že výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání je z hlediska nadepsaných kritérií opravdu v působnosti jen a pouze zaměstnavatele.
Vybral-li si již zaměstnavatel konkrétní osobu, jakožto budoucího zaměstnance, téměř vždy od něj vyžaduje osobní údaje.
Na to si musejí dávat budoucí nebo potenciální zaměstnanci pozor, protože zaměstnavatel smí požadovat pouze takové údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy.
Zároveň před uzavřením smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci vykonávat. A v jistých případech je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce.
Pracovní smlouva náležitosti
Pracovní smlouvou se zakládá pracovní poměr. Pracovní poměr jako takový však vzniká až dnem, který byl ve smlouvě sjednán jako den nástupu do práce.
Zákon stanovuje specifické podmínky obsahu pracovní smlouvy. Tyto povinné náležitosti pracovní smlouvy musí obsahovat každá pracovní smlouva a pak se dále přidávají další obsahové náležitosti například podle toho, zda se jedná o pracovní smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou apod.
Potřebujete se poradit?
Využijte právní poradnu Verdikto. Odpověď advokáta obdržíte do 24 hodin.
Pracovní smlouva musí obsahovat:
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána,
c) den nástupu do práce.
Tyto tři informace a identifikace smluvních stran – to je vzor jednoduché pracovní smlouvy.
Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výše nadepsané. V opačném případě je smlouva neplatná. Každá smluvní strana přitom musí obdržet po jednom vyhotovení smlouvy.
Specifickou důležitost má v pracovní smlouvě den nástupu do práce. V případě, že by se totiž zaměstnanec ve sjednaný den nedostavil do práce (a později by se neprokázalo, že mu v tom bránila překážka v práci), může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit, jestliže zaměstnanec do práce nenastoupil. Odstoupení musí být rovněž učiněno písemně.
Volitelné je sjednání zkušební doby v pracovní smlouvě, nebo třeba možnosti automatického prodloužení a dalších aspektů.
Základní náležitosti pracovní smlouvy jsou tři výše jmenované. Dále však musí zaměstnavatel informovat zaměstnance o těchto skutečnostech:
a) jméno a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou (nebo jméno a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou),
b) bližší označení druhu a místa výkonu práce,
c) údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené (zaměstnavatel může za splnění určitých podmínek rozhodnout o způsobu určování dovolené),
d) údaj o výpovědních dobách,
e) údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení,
f) údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu (můžete se také setkat s pojmem mzdový výměr),
g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,
a to buď tak, že je učiní součástí pracovní smlouvy, nebo je písemně oznámí zaměstnanci do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru, resp. ode dne nastoupení do místa výkonu práce, jen jestliže se nejedná o pracovní poměr na dobu kratší než 1 měsíc. Vedle pracovní smlouvy můžete se zaměstnancem uzavřít také dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci. Ta ošetřuje odpovědnost zaměstnance za případnou způsobenou škodu.
Pracovní smlouva na dobu určitou
Obecně se pracovní smlouvy uzavírají na dobu neurčitou. Jen jestliže si to strany výslovně ujednají, je sjednán pracovní poměr a uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou. Jestliže je taková smlouva uzavřena, nesmí být uzavřena na dobu delší, než tři roky a může být opakována (uzavřena mezi týmiž stranami znovu) nejvýše dvakrát, popř. může být prodloužena pouze dvakrát, a to vždy jen na tři roky.
V konečném důsledku tak může mezi týmiž smluvními stranami existovat pracovní poměr na dobu určitou vždy maximálně po dobu devíti let.
Změna pracovní smlouvy
Uzavřenou pracovní smlouvu lze samozřejmě po dohodě smluvních stran změnit. Zákoník práce je založen na zásadě autonomie vůle smluvních stran, což v praxi znamená, že ponechává široké pole působnosti stranám pracovněprávních vztahů, aby si konkrétní podobu pracovního poměru sjednaly dle jejich výslovných přání.
Jakmile je v pracovní smlouvě ze strany zaměstnavatele prováděna změna, je tento povinen změnu písemně oznámit zaměstnanci.
Ze zákona vyplývá, že v jistých případech má zaměstnavatel povinnost zaměstnance převést a dále pak má zaměstnavatel možnost zaměstnance přeložit nebo dočasně přidělit či poslat na pracovní cestu.
V případě, že se jedná o krátkodobá opatření, netřeba změny pracovní smlouvy. Jakmile by se však mělo jednat o dlouhodobé opatření, je třeba, aby se strany dohodly na změně pracovní smlouvy.
Závěrem nutno podotknout, že pracovněprávní vztahy stojí na dohodě mezi stranami, zaměstnanec nemůže být nucen do neadekvátních jednání. Proto jakoukoliv změnu, dodatek k pracovní smlouvě, doplnění nebo prodloužení je dobré se zaměstnavatelem řádně diskutovat a komunikovat. A především v případě nespokojenosti nebo nesouhlasu nemít obavy danou věc vyřešit vzájemnou dohodou.
Pracovní smlouva
Potřebujete připravit pracovní smlouvu a bojíte se, abyste v ní uvedli všechny zákonné náležitosti? Ušetřete si starosti a nechte přípravu smlouvy na nás.
Skončení pracovního poměru
Skončení pracovního poměru je zpravidla nepříjemnou záležitostí nejen pro zaměstnance, ale také pro druhou stranu smluvního vztahu, tedy zaměstnavatele. Zaměstnanec může dát na rozdíl od zaměstnavatele výpověď z jakéhokoliv důvodu, případně i bez uvedení důvodu. Oproti tomu výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele může být učiněna pouze z výslovně stanovených důvodů.
Pracovní poměr může být obecně rozvázán dle § 48 zákoníku práce jen těmito způsoby:
- dohodou,
- okamžitým zrušením,
- výpovědí (ze strany zaměstnavatele nebo ze strany zaměstnance)
- zrušením ve zkušební době.
Jak se jednotlivé druhy rozvázání pracovního poměru liší jsme pro vás sepsali do samostatných článků. Pokud jste se setkali s pojmem vytýkací dopis zaměstnavatele a nejste si jisti, co znamená, připravili jsme pro vás vysvětlení také v samostatném článku.
Připravili jsme pro vás také vzory veškerých typů ukončení pracovního poměru. Veškeré dostupné vzory ke stažení zdarma naleznete zde.
Neplatnost výpovědi a žaloba na neplatnost výpovědi
Pokud nejsou dodrženy předepsané zákonné náležitosti, může se stát, že je výpověď či jiné ukončení pracovního poměru neplatné. Kdy tedy dochází k neplatnosti výpovědi? Pokud jako zaměstnanec obdržíte výpověď z pracovního poměru z jiného důvodu, než který je uveden v § 52 zákoníku práce, jedná se o neplatnou výpověď. Pokud jste přesvědčeni, že Vám zaměstnavatel předložil neplatnou výpověď, je třeba zaměstnavateli oznámit, že hodláte v pracovním poměru pokračovat, jelikož je výpověď, kterou vám předložil neplatná a nemůže tak být důvodem pro ukončení pracovního poměru.
V krajním případě je poté možné přistoupit také k podání žaloby na neplatnost výpovědi, resp. žaloby na určení neplatnosti výpovědi. Kdy je možné k žalobě na neplatnost výpovědi přistoupit a jaké jsou náležitosti a lhůty pro podání žaloby jsme pro vás sepsali v samostatném článku.
Výpověď z pracovního poměru a odstupné
Pokud vám byl pracovní poměr ukončen ze zákonem vyjmenovaných důvodů, vzniká vám nárok na odstupné. Kdy má tedy zaměstnanec právo na odstupné? Nárok na odstupné zaměstnanci vzniká pokud došlo k ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů nebo ze zdravotních důvodů. Výše odstupného je odstupňována podle délky trvání pracovního poměru.
Pozor! Nárok na odstupné vám vzniká nejen při výpovědi z pracovního poměru pro uvedené důvody, ale také při uzavření dohody o ukončení pracovního poměru pro stejné důvody. Důrazně tak doporučujeme při uzavření dohody o ukončení pracovního poměru nechat zaměstnavatele doplnit důvod skončení pracovního poměru do samotné dohody.
Co když vám ale zaměstnavatel odmítá vyplatit odstupné, na které máte nárok? Jak advokát doporučuje se v takové situaci bránit si můžete přečíst zde.
Pracovní smlouva na dobu určitou vzor 2022
Potřebujete připravit pracovní smlouvu na dobu určitou? Naši advokáti pro vás připravili obecný vzor pracovní smlouvy zdarma ke stažení. „Pracovní smlouva na dobu určitou“ (vzor 2022) si můžete stáhnout zcela zdarma pod odkazem níže.