Odpovědnost osoby za její jednání není jediný možný druh odpovědnosti, ačkoliv se většina dalších podřazuje pod vymezení odpovědnosti osoby jako takové. Odpovědnost je v podstatě slovem synonymním ke slovu zodpovědnost. Historicky vzato je pojem zodpovědnosti spjat se starým občanským zákoníkem, kdežto nová právní úprava operuje se slovem odpovědnost. Rozlišujeme několik druhů odpovědnosti a v závislosti na tom, o který z nich se v daném případě jedná, pak přicházejí sankce při jejím porušení. V tomto článku se tak zaměříme na odpovědnost zaměstnance za škodu.
Odpovědnost zaměstnance za škodu
Odpovědnost zaměstnance za škodu je upravena zákoníkem práce. Rozlišujeme několik řekněme úrovní, kategorií této odpovědnosti – tedy situace, v nichž zaměstnanec ručí zaměstnavateli za škodu. Je jimi obecná povinnost nahradit škodu, poté povinnost odvrácení hrozící škody, schodek na svěřených hodnotách, ztráta svěřených věcí.
Obecná povinnost nahradit škodu
Zaměstnanec má povinnost zaměstnavateli nahradit škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Na zaměstnavatele je v tomto případě položeno důkazní břemeno. Je tedy povinen prokázat zavinění zaměstnance až na výjimečné případy, kdy se toto po zaměstnavateli nevyžaduje.
Dále zákon dodává, že pokud zaměstnavatel přispěl ke způsobení škody tím, že on sám porušil svoje povinnosti, povinnost zaměstnance nahradit vzniklou škodu zaměstnavateli se poměrně snižuje, jak uvádí zákon. V praxi však tento pojem „poměrného omezení odpovědnosti“ způsobuje problémy vzhledem k jeho neurčitosti a také vzhledem k nejednoznačnosti určování toho, kdy už se jedná o zanedbání povinností zaměstnavatele.
V případě způsobení škody z nedbalosti nesmí částka přesáhnout 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance před porušením povinnosti. Pokud však byla škoda způsobena úmyslně, výše uvedené omezení neplatí a zaměstnavatel tak může požadovat i náhradu ušlého zisku.
Nejste si jisti, jak je to s odpovědností zaměstnance za škodu a rádi byste Vaši situaci konzultovali s advokátem? Na webu Verdikto.cz naleznete největší vyhledávač advokátů v České republice. Vyberte si svého advokáta a předejděte případným komplikacím.
Povinnost k odvrácení hrozící škody
Zaměstnanec je povinen upozornit vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli, odvrátit tuto škodu nebo zakročit tak, aby tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody. Jestliže tak zaměstnanec neučinil, zaměstnavatel po něm může požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak.
Zároveň jestliže při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže zaměstnanec tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem, a přesto způsobil zaměstnavateli škodu, není povinen tuto škodu nahradit. Zákon se v daném případě snaží chránit zaměstnance, kteří si vyberou tzv. menší zlo; jistou škodu sice způsobí, ale odvrátí škodu hrozící v mnohem větším měřítku.
Schodek na svěřených hodnotách
Zaměstnanec odpovídá za vzniklý schodek pouze tehdy, jestliže s ním zaměstnavatel uzavřel dohodu o odpovědnosti k ochraně svěřených hodnot, tj. hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo i jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Jestliže schodek vznikne a dohoda byla mezi smluvními stranami uzavřena, zaměstnanec je povinen zaměstnavateli uhradit tento vzniklý rozdíl, deficit ve svěřených hodnotách.
Důležitým dovětkem tohoto zákonného ustanovení je, že dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne 18 let věku. Dohoda musí být uzavřena písemně.
Jestliže však zaměstnanec prokáže, že schodek vznikl bez jeho zavinění, zprostí se tím povinnosti vzniklý schodek nahradit.
Ztráta svěřených věcí
Nejen hotovost a další svěřené hodnoty jsou součástí balíčku věcí, za něž nese zaměstnanec odpovědnost. Patří sem i věci jako nástroje k výkonu pracovní činnosti, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné věci, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.
Věc, jejíž cena by přesahovala 50 000 Kč, smí být zaměstnanci svěřena jen a pouze na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Jako i u předchozí odpovědnosti musí být dohoda uzavřena nejdříve v den, kdy je zaměstnanci 18 let. Musí být písemná. Zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit vzniklou škodu pouze prokázáním, že ke ztrátě došlo bez jeho zavinění. Prokáže-li, že ke ztrátě došlo bez zavinění zaměstnance, zprostí se tím povinnosti nahradit škodu vzniklou ztrátou svěřených věcí.
Praktický příklad:
Slečna Benediktová je sedmnáctiletá studentka, která by ráda pracovala u společnosti Berberka prodávající oblečení. Slečna Benediktová byla do společnosti přijata. V následujících dnech zůstávala často jediná na prodejně s oblečením.
Na konci jedné směny počítala slečna kasu a zjistila, že chybí přibližně 2000 Kč. Zaměstnavatel slečně rozzlobeně oznámil, že tento schodek mu musí zcela jistě doplatit. Slečna však již poučená o tom, jak se věc má, zaměstnavatele upozornila, že aby ji zákonné ustanovení zavazovalo k úhradě této částky, která bezesporu vzešla jako schodek toho dne. Slečna Benediktová navíc neměla jak dokázat, že předmětnou sumu nijak neodcizila, byla by musela mít uzavřenou dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Tu však slečna neměla a škoda tedy zůstala k úhradě zaměstnavateli.
Na webu Verdikto.cz naleznete také online právní poradnu. Odpověď na právní či daňový dotaz obdržíte do 24 hodin, a to pouze za částku 99 Kč. S jakým typem dotazů jsme již pomohli tisícům klientů si můžete přečíst na našem blogu. Vedle odborných článků na nejrůznější témata na blogu naleznete také reálné situace, kterými se naši advokáti v právní poradně Verdikto zabývali.