Rozvodové řízení, žaloba na určení, žaloba na plnění. Kolik soudu platíme za jednotlivé druhy řízení? Kde takové informace můžeme najít a kdy je nutné soudní poplatky uhradit? To vše a další odpovědi naleznete v článku níže.
Pokud bychom měli situaci soudních poplatků poněkud vulgarizovat, můžeme uzavřít, že celý proces funguje jako jukebox. Když chcete zahrát písničku, musíte zaplatit. Tento mechanismus se může na první pohled zdát nepromyšlený a nespravedlivý, ale není tomu tak, a proto si ho představme blíže.
Soudní poplatky jsou vlastně jistým způsobem ochrana před všemi těmi osobami, které by se snažily zahájit soudní řízení jen z důvodů provokace, žalování zjevně neexistujících nároků, šikany a podobných jiných motivátorů. Mají sloužit jako, řekněme, brzda proti takovým řízením, která by mohla zpomalit systém rozhodování a nutila by soudce zabývat se i nerelevantními návrhy. Soudcům by pak nemusel zbýt čas na ty opravdu potřebné a důležité věci.
Osvobození od soudních poplatků
Zároveň, aby se nestávalo, že z důvodu nedostatku finančních prostředků nebude pro některé osoby možné domáhat se jejich práva u nezávislého soudu, existuje možnost podat žádost o osvobození od soudních poplatků. Samozřejmě je potřeba splnit dané náležitosti:
- řádně odůvodnit poměry účastníků a důvody, proč by měl být osvobozen;
- nejedná se o neuvážená, svévolný a zřejmě bezúspěšné návrh.
V praxi málokdy dochází k úplnému osvobození od soudních poplatků. Mnohem frekventovanější situací je částečné osvobození od soudních poplatků. Soud totiž v případě, že je podána žádost o osvobození od soudních poplatků, nechává daného účastníka vyplnit formuláře týkající se jeho majetkových poměrů, aby zjistil, v jaké výši je možné o osvobození poplatků uvažovat. Na základě těchto formulářů pak zjistí situaci a rozhodne, zda je namístě účastníka osvobodit, či nikoliv.
Přímo ze zákona jsou však jistá řízení před soudy od soudních poplatků osvobozena. Jedná se například o záležitosti týkající se opatrovnictví. Dále např. vzájemné vyživovací povinnosti dětí a rodičů, pozůstalosti nebo řízení poručenských, ve věcech zápisu údajů o spolku nebo odborové organizaci, výmazu právnické osoby a mnohých dalších. Dále pak zákon vymezuje osoby, instituce a organizace, které se od poplatku osvobozují.
Potřebujete se poradit?
Využijte právní poradnu Verdikto. Odpověď advokáta obdržíte do 24 hodin.
Co se týče vypořádání se s otázkou spravedlnosti, i na ni je v případě úhrad soudních poplatků pomýšleno. V rámci soudního řízení se mimo samotné věci, která je předmětem řízení, řeší také náklady daného řízení. Je-li žalobce (tj. ten účastník řízení, který podává žalobu) ve věci zcela úspěšný, pak obvykle náklady řízení hradí žalovaný (tj. takový účastník řízení, proti kterému žaloba směřovala). Součástí povinnosti uhradit náhradu nákladů řízení je i povinnost uhradit žalobci částku, jíž žalobce vynaložil na soudní poplatek.
Poplatníkem, tedy tím, kdo hradí soudu soudní poplatek, je osoba označovaná jako žalobce nebo navrhovatel, ten, kdo podává soudu žalobní návrh. Z tohoto pravidla existují i výjimky, ovšem nejčastěji dochází v praxi právě k tomuto scénáři.
Kdy je povinnost hradit soudní poplatky?
Povinnost uhradit za řízení soudní poplatek vzniká podáním návrhu na zahájení řízení, případně pak jedná-li se o řízení v jiném než prvním stupni, podáním odvolání, dovolání atd.
Kolik?
Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem u poplatku (tzv. procentní poplatek). Jeho základ je vyjádřen peněžní částkou. Konečná částka je pak vypočtena jako součin této základní částky a sazby poplatku. Sazby poplatků jsou stanoveny pevnou částkou a jsou uvedeny v sazebníku soudních poplatků, který je veřejně dostupný, jakožto příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Komu?
Soudní poplatek je vždy třeba uhradit soudu, který je příslušný k projednávání dané věci. Uhrazené poplatky pak tvoří jednu z položek státního příjmu.
Částku nižší než 5 000 Kč je možné zaplatit formou kolkových známek, pokud se nejedná o návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Částky vyšší je pak třeba poukázat na účet příslušného soudu, který je zřízen u České národní banky.
Co když poplatek neuhradím?
Jestliže poplatek není uhrazen, soud vyzve poplatníka, aby nastalou situaci napravil. Určí mu lhůtu, v níž je soudní poplatek splatný, a poučí jej o následcích marného uplynutí této lhůty. Jestliže poplatník nechá tuto lhůtu marně uplynout, soud řízení zastaví.
Na webu Verdikto.cz naleznete také online právní poradnu. Odpověď na právní či daňový dotaz obdržíte do 24 hodin, a to pouze za částku 99 Kč. S jakým typem dotazů jsme již pomohli tisícům klientů si můžete přečíst na našem blogu. Vedle odborných článků na nejrůznější témata na blogu naleznete také reálné situace, kterými se naši advokáti v právní poradně Verdikto zabývali.