DědictvíDědictví – můžu zdědit dluhy nebo odmítnout dědictví?

Dědictví – můžu zdědit dluhy nebo odmítnout dědictví?

Přijetím dědictví vstupuje dědic do postavení zůstavitele (zemřelého, po němž se dědí) – alespoň co se týče majetkového uspořádání jeho vztahů. Tedy dědí nejen majetek, nýbrž i dluhy a odpovídá za veškeré závazky zůstavitele, pokud neměly ryze osobní charakter, nebo pokud se nejednalo o závazky, které končí smrtí smluvní strany. Mluvíme-li tedy o pozůstalosti, máme na mysli veškeré jmění, které zůstavitel k okamžiku své smrti zanechal, ať už vypořádané v závěti, či nijak netknuté jeho poslední vůlí. Existuje však řešení v podobě odmítnutí dědictví.

Obecně vzato, není-li učiněno žádné další právní jednání, přechází na dědice také veškeré dluhy zůstavitele, a to v plné výši, tj. i pokud by pozůstalost byla zatížena dluhy ve větší výši, než je hodnota zděděného majetku. Nelze, aby dědic přijal pouze majetek a odmítl dluhy. Přesto existuje hned několik možností, jak se může dědic s takovou situací vypořádat. V článku představíme ty nejznámější.

Odmítnutí dědictví

První doporučovanou a procesně jistě mnohem jednodušší variantou, než jsou varianty ostatní, je možnost odmítnutí dědictví. Lze jej učinit až po smrti zůstavitele. Takovou možnost má dědic do jednoho měsíce nikoliv od úmrtí zůstavitele, nýbrž od okamžiku, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu dědictví odmítnout a o následcích takového odmítnutí. Po uplynutí této lhůty právo k odmítnutí dědictví zaniká. V praxi pak obvykle dochází k situacím, kdy pozůstalostní soud vyrozumí dědice o jejich možnostech a dědicové buď ihned při jednání prohlásí, že odmítají dědictví, anebo že si ponechají zákonnou lhůtu pro odmítnutí dědictví.

Odmítnutí se činí formou prohlášení před soudem. Prohlášení je v rámci soudního řízení zapsáno do protokolu a je bráno jako konečné rozhodnutí. Dědic jej nemůže následně změnit a prohlásit, že pozůstalost přijímá.

Potřebujete se poradit?

Využijte právní poradnu Verdikto. Odpověď advokáta obdržíte do 24 hodin.

Poradit se s právníkem
Odmítnutí dědictví
Odmítnutí dědictví se týká celého zůstavitelova jmění

Je důležité vědět, že odmítnutí dědictví se týká celého zůstavitelova jmění. Není možné, aby dědic prohlásil, že odmítá pouze část pozůstalosti, nebo naopak že si ponechá pouze tu kterou část. Jedinou výjimkou je výhrada povinného dílu. Existuje institut nepominutelného dědice. Takový dědic má možnost ponechat si zákonem stanovené minimum z pozůstalosti a zbytek pozůstalosti odmítnout.

Jestliže dědic odmítne dědictví, nastupují na jeho místo další osoby předpokládané buďto samotným zůstavitelem v závěti, nebo osoby na základě zákonné posloupnosti. Nelze odmítnout dědictví v něčí prospěch, nebo alespoň ne přímo. Neexistuje možnost odmítnutí dědictví proto, aby dědictví mohl převzít například druh dědice, který by za normálních okolností vůbec nedědil. Dědic ale může tuto posloupnost ovlivnit nepřímo. Děje se tak v praxi například při dědění v rodinách.

Praktický příklad z právní poradny:

Můj dědeček Antonín zemřel a nezanechal po sobě žádnou závěť. Dědit se tedy bude dle zákonné posloupnosti, kde v první dědické třídě jsou babička Květa a maminka s mojí tetou. Všechny ženy by měly dědit rovným dílem. Babička Květa ale odmítla dědictví, tudíž její dědický podíl přechází na mojí maminku a mojí tetu. Babička tak nepřímo (i kdyby nechtěla, aby její dcery podíl získaly, stalo by se tak) ovlivnila, komu bude náležet její podíl na pozůstalosti.

Výhrada soupisu majetku

Výhrada soupisu majetku představuje rozhodně mírnější řešení situace. Jejím cílem je omezit odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele, aniž by tím dědic ztratil možnost získat majetek z pozůstalosti. Jedná se o ty případy, kdy je pozůstalost předlužená. Zákon dává dědicům do rukou procesní nástroj, jak se bránit proti předluženému dědictví.

Výhrada soupisu pozůstalosti slouží k tomu, že je učiněn soupis veškerého pozůstalostního jmění a je určena hodnota majetku a výše všech dluhů k okamžiku smrti zůstavitele. Jestliže je tato výhrada uplatněna, dědic hradí dluhy pouze do výše hodnoty nabytého dědictví. Jestliže je dědiců více a výhradu soupisu uplatní pouze jeden z nich, má sice nadále povinnost hradit dluhy společně a nerozdílně s ostatními, ale věřitel smí po tomto dědici požadovat úhradu na dluh pouze ve výši odpovídající jeho dědickému podílu. Nutno podotknout, že soupis je hrazen z pozůstalosti k (finanční) tíži těm dědicům, kterým je soupis ku prospěchu, proto se doporučuje učinit soupis majetku pouze tehdy, je-li důvodná obava, že dluhy převyšují pozůstalostní aktiva.

Praktický příklad z právní poradny:

Paní Kotková zdědila dům v hodnotě 10 milionů korun a další movité věci, ale ještě navíc dluhy po manželovi v předpokládané hodnotě 11 milionů korun. Paní Kotková uplatnila výhradu soupisu, kdy uhradila náklady na soupis majetku a na veškeré ocenění majetku. Soupisem majetku bylo zjištěno, že dluhy jsou ve výši 15 milionů korun a majetek v hodnotě 13 milionů korun. Paní Kotková tedy nyní bude hradit dluhy (pouze) do výše 13 milionů korun.

Řešíte podobnou situaci a rádi byste se poradili s právníkem? Vyzkoušejte právní poradnu Verdikto. Odpověď advokáta obdržíte do druhého dne.

S jakým typem dotazů jsme již pomohli tisícům klientů si můžete přečíst na našem blogu. Vedle odborných článků na nejrůznější témata na blogu naleznete také reálné situace, kterými se naši advokáti v právní poradně Verdikto zabývali.

Přidat komentář

Vyplňte prosím Váš komentář
Vyplňte prosím své jméno

Nejčtenější články

Nejnovější články

Další články