NemovitostiZástavní právo - jak funguje a co je dobré vědět?

Zástavní právo – jak funguje a co je dobré vědět?

Zástavní právo je velice starým institutem, který do našeho právního řádu přichází již z římského práva. Římané rozeznávali tzv. zástavu ruční a zástavu smluvní. Oba instituty, na první pohled velice podobné, se ovšem v podstatných náležitostech lišily. V podstatě oba tyto druhy přetrvaly s více či méně zachovanými náležitostmi dodnes.

Zástavní právo obecně

Co se týče jeho zařazení, občanský zákoník označuje zástavní právo jako věcné právo k věci cizí. Základním účelem tohoto institutu je zajištění dluhu. Pohybujeme se tedy v závazkovém právu. Jedna ze stran je dlužníkem (neboli slovy zákona povinným) a druhá strana věřitelem (oprávněným). Princip zástavního práva je jednoduchý. Dlužník dává do zástavy konkrétní věc/pohledávku/podíl atd., čímž skládá jistou pojistku toho, že bude dluh, který se zavázal hradit, skutečně uhrazen ve smluvené době.

Zajištění dluhu zástavním právem má sloužit jako motivace dlužníka k dobrovolnému řádnému a včasnému splnění svého dluhu věřiteli. Jestliže by tak dlužník neučinil, propadne zástava nebo výtěžek ze zástavy věřiteli. Zároveň je tímto nastolena mnohem větší důvěra mezi věřitelem a dlužníkem. Dlužník si je totiž vědom (nebo alespoň si má být vědom) toho, že v případě neplnění povinností z jeho strany tak, jak byly sjednány, propadá zástava věřiteli.

Co je možné zástavním právem zajistit?

Je důležité poznamenat, že zástavní právo se vyznačuje svojí akcesorickou povahou. To určuje rozsah zástavního práva a znamená to, že zástavní právo, které je mezi stranami smluvně ujednáno, se vztahuje na zástavu, na její přírůstek i na její příslušenství. Režim odlišný od této zákonné dikce může být sjednán, jestliže se na něm dohodnou obě strany. Co se týká plodů a užitků plynoucích z předmětu zástavního práva, náležejí rovněž zástavnímu věřiteli, ovšem jen pokud nejsou nijak odděleny.

Zástavním právem lze obecně zajistit dluh o určité výši, nebo dluh, jehož výše může být určena kdykoliv během doby trvání zástavního práva (k danému okamžiku prodlení dlužníka). Tímto institutem lze zajistit dluh peněžitý, ale i nepeněžitý.

Například o zajištění peněžitého dluhu půjde v případě, kdy si osoba půjčí finanční obnos ve výši 3 000 000 Kč a dá do zástavy svou nemovitost.

Právní prevence je důležitá. Krátká konzultace s advokátem vám může ušetřit nejen mnoho starostí, ale také peněz. S členstvím Verdikto Premium můžete mít svého právníka kdykoliv po ruce.

Zástavní právo smluvní

Jak zástavní právo vzniká

Zástavní právo smluvní vzniká uzavřením zástavní smlouvy. Zákon nám předkládá jisté náležitosti, které smlouva musí obsahovat, aby byla platná. Rozhodně mezi ně patří:

  • identifikace smluvních stran (zástavního věřitele a dlužníka);
  • předmět zástavy (tedy věc, která je dána do zástavy);
  • způsob vzniku zástavního práva.

Zástavní právo smluvní je evidováno ve veřejném seznamu – katastru nemovitostí – nebo v rejstříku zástav. Jestliže je předmět zástavy nemovitá věc, která je zapsaná v katastru nemovitostí, pak musí k předmětné nemovitosti být do katastru zapsáno i zástavní právo. Tato nutnost zástavní právo do veřejného seznamu zapsat, je čistě pragmatická. Kdykoliv se banky rozhodují o poskytnutí hypoték nebo úvěrů, při nichž požadují jistou zástavu ke zvýšení důvěryhodnosti jejich klienta, soustředí se na výpis z katastru nemovitostí. Zjistí tak, zda není k nemovitosti, která má být předmětem zástavy již zřízeno jiné zástavní právo.

Samotná skutečnost, že již zástavní právo smluvní zřízeno je, nemusí znamenat, že by banka požadavku klienta nutně nevyhověla. Jestliže shledá, že první zástavní věřitel se uspokojí například jen zčásti nemovitosti a bance zbude dostatečné procento nemovitosti k uspokojení jejích záměrů, může se zařadit a stát se v pořadí druhým zástavním věřitelem. Ze zákona není tento počet zástavních věřitelů omezen, jak ale plyne z logiky věci: čím méně, tím lépe. A to jak pro věřitele, tak i pro dlužníka. Jestliže by totiž předmět zástavy nestačil na uspokojení dluhu, s nejvyšší pravděpodobností by se věřitel obrátil na soud a na exekutora, aby zbylou výši dluhu od dlužníka vymáhal v rámci exekučního řízení.

Zánik zástavního práva

Zástavní právo může zaniknout jednou z několika možností. Může zaniknout uhrazením dluhu; zanikne-li dluh, zanikne i zástavní právo. Věřitel nemá právo disponovat s věcí, která je předmětem zástavního práva. Takové oprávnění vznikne až v momentě, kdy je dlužník v prodlení s hrazením dluhu. Další možností je uplynutím doby na kterou bylo zástavní právo sjednáno. Věřitel se také může vzdát zástavního práva, nebo může zástavní právo zaniknout během insolvenčního nebo exekučního řízení.

Po zániku zástavního práva by měl věřitel požádat o výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí, nedohodly-li se strany na jiném postupu. Případně teď může o výmaz žádat i dlužník – obvykle vlastník příslušné zastavované nemovitosti, pokud prokáže, že došlo k zániku zástavního práva.

Praktický příklad:

Pan Noska si půjčil 2 500 000 Kč. Vzhledem k tomu, že neměl žádnou další nemovitost, která by bance vyhovovala, jakožto předmět zástavy, sjednali si, že předmětem zástavy bude dům, v němž pan Noska bydlí. Strany se dohodly na měsíčních splátkách, délce splácení dluhu, uzavřely zástavní smlouvu a zástavní právo z ní plynoucí zapsaly do katastru nemovitostí k předmětné nemovitosti, kterou vlastní pan Noska.

Časem se ale ukázalo, že vypůjčený finanční obnos nebude dostačující. Tak se pan Noska rozhodl půjčit si od jiného poskytovatele bankovních služeb další 1 000 000 Kč. Rovněž i v tomto případě byla uzavřena zástavní smlouva a zástavní právo k nemovitosti pana Nosky bylo zapsáno do katastru nemovitostí.

Pan Noska asi po roce zvažoval, že by si půjčil ještě na předělání koupelny. Když se poptával, banky mu odpověděly, že mu nepůjčí vzhledem k tomu, že u nemovitosti, kterou nabízí do zástavy, by byly již třetím zástavním věřitelem v pořadí, a proto pro ně důvěryhodnost pana Nosky klesla.

Nakonec třetí půjčka nebyla nutná. Během let pan Noska zapůjčený obnos řádně splatil. K zániku zástavního práva tedy došlo splacením dluhu. Pan Noska na základě potvrzení o splacení dluhu od obou věřitelů zažádal katastr nemovitosti o výmaz zástavního práva. A katastr jej vymazal.

Na webu Verdikto.cz naleznete také online právní poradnu. Odpověď na právní či daňový dotaz obdržíte do 24 hodin, a to pouze za částku 99 Kč. S jakým typem dotazů jsme již pomohli tisícům klientů si můžete přečíst na našem blogu. Vedle odborných článků na nejrůznější témata na blogu naleznete také reálné situace, kterými se naši advokáti v právní poradně Verdikto zabývali.

Přidat komentář

Vyplňte prosím Váš komentář
Vyplňte prosím své jméno

Nejčtenější články

Nejnovější články

Další články