PoradnaŽaloba – jak na jednoduchá podání

Žaloba – jak na jednoduchá podání

V okamžiku, kdy selžou veškeré naše snahy o komunikaci, o vyřešení vzniklých sporů obyčejnou dohodou, stále existuje možnost, jak se domoci svých práv. A to, jak deklaruje občanský zákoník, u nezávislého soudu. Aby ale soud zjistil, že se nám děje nespravedlnost, resp. nezákonnost, musíme jej na tuto skutečnost upozornit, podat návrh na zahájení řízení, tedy žalobu. Co musí taková žaloba obsahovat a jak se podává, se dozvíte v tomto článku.

Co musí obsahovat?

Zákon přímo uvádí náležitosti, které musí žalobní podání obsahovat. V základě je žalobní podání poměrně jednoduchou záležitostí, protože pokud nebude obsahovat veškeré náležitosti, které zákon vyžaduje, soud musí navrhovatele vyzvat, aby podání doplnil, a uvést, jak má být podání doplněno.

Je tomu tak právě z toho důvodu, aby každý (i člověk bez právního vzdělání) nemohl být krácen na svých právech jen proto, že není schopen napsat formálně správně žalobní podání.

Ze žaloby musí být patrné:

  • označení, kterému soudu je podání určeno (např. Okresnímu soudu v Rakovníku),
  • identifikaci účastníků řízení (tj. toho, kdo podání činí a toho, proti němuž návrh směřuje, popř. dalších osob), tedy jméno, příjmení, bydliště, popř. rodná čísla nebo identifikační čísla (IČO) účastníků a jejich zástupců (např. žalobkyně Veronika Nováková, nar. 12.12.2000, bytem Smetanova 1, Senomaty),
  • které věci se týká (např. vydání věci),
  • vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel (žalobce) dovolává
  • co je podáním žaloby sledováno, čeho se navrhovatel domáhá (např. požaduje, aby mu jeho věc byla vydána zpět),

a dále musí být žaloba datována a podepsána.

Současně s tímto návrhem musí být soudu doručeny písemné důkazy, jichž se žalobce ve svém návrhu dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě.

Jak se žaloba podává?

Žaloba lze podat jednoduše tak, že navrhovatel přijde na soud a předloží podatelně ve dvou stejnopisech svoje podání, které má veškeré náležitosti nadepsané výše.

Samozřejmě může předložit i podání, které nebude obsahovat výše nadepsané, a soud takové podání přijme, avšak soud (konkrétně tedy předseda senátu, jemuž byla věc přidělena, popř. vyšší soudní úředník) vyzve navrhovatele (který se okamžikem podání žaloby u soudu stal účastníkem řízení), aby bylo podání opraveno nebo doplněno.

Potřebujete se poradit?

Využijte právní poradnu Verdikto. Odpověď advokáta obdržíte do 24 hodin.

Poradit se s právníkem

Takto vyzvat může soud účastníka i v případě, že podání sice obsahuje výše nadepsané, ale jako celek je nesrozumitelné nebo neurčité. Zároveň je stanovena lhůta, v níž je třeba opravené/doplněné podání soudu předložit.

Soud musí účastníka rovněž poučit, jak je třeba opravu nebo doplnění provést, a taktéž jej musí poučit o tom, co nastane, jestliže takto neučiní. V případě neopravení podání totiž soud podání odmítne – formou usnesení, které účastníkovi doručí. Tedy nebude přihlížet k žádným dalším podáním v dané věci, dokud nebudou opraveny formální náležitosti prvotního podání.

Kterému soudu má být podání předloženo není až tak jednoznačné. Tato skutečnost se řídí tzv. místní příslušností soudu. 

Lze žalobu podat jinak než osobně?

Možností podání žaloby je samozřejmě více. Vždy musí být učiněno písemně, a dále pak bud v listinné nebo elektronické podobě.

Způsobů elektronického podání je hned několik. Například advokáti běžně využívají možnosti adresovat svá podání soudu prostřednictvím veřejné datové sítě, do datové schránky („datovky“). Tuto možnost mají všichni občané v případě, že si takovou schránku zřídí.

Můžeme však žalobu podat například tak, že napíšeme na soud e-mail? I takové podání je možné! Je však třeba jej nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění.

Možnost podání e-mailem je zavedena především pro ty případy, kdy osobě běží lhůta a například není možné dostavit se fyzicky, ani osoba není majitelem datové schránky a lhůta by jí v případě nečinnosti propadla.

Kolik za podání zaplatím?

Soudní poplatky jsou záležitostí rozhodně ne jednoduchou, avšak v zásadě platí, že konkrétní částku lze nalézt v sazebníku soudních poplatků, který je na internetu běžně dostupný.

Například za zahájení soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, navrhovatel zaplatí 1 000 Kč. Za částky vyšší je to pak procentuální část z vymáhané částky, za rozvod manželství zaplatíte 2 000 Kč, stejně tak v případě, budete-li se domáhat vydání věci.

Soudní poplatek vždy hradí ten, kdo navrhuje zahájení řízení, a až teprve, je-li v řízení zcela úspěšný, soud rozhodne, že žalovaný mu tuto částku nahradí.

Na webu Verdikto.cz naleznete také online právní poradnu. Odpověď na právní či daňový dotaz obdržíte do 24 hodin, a to pouze za částku 99 Kč. S jakým typem dotazů jsme již pomohli tisícům klientů si můžete přečíst na našem blogu. Vedle odborných článků na nejrůznější témata na blogu naleznete také reálné situace, kterými se advokáti v právní poradně Verdikto zabývali.

Přidat komentář

Vyplňte prosím Váš komentář
Vyplňte prosím své jméno

Nejčtenější články

Nejnovější články

Další články