Sbírka listin, co musíte zveřejnit?
Sbírka listin obsahuje doklady a písemnosti dostupné jak pro osoby ze společnosti, tak pro osoby vnější, snaží-li se zjistit informace o vedení nebo hospodaření dané společnosti, o ekonomických, strategických a dalších aktuálních (či již proběhlých) změnách. Sbírka listin je součástí veřejného rejstříku a je volně přístupná každému, aniž by musel prokazovat na věci právní zájem.
Sbírku listin vede vždy příslušný rejstříkový soud a dohlíží na to, aby obsahovala veškeré potřebné listiny. Listiny, které je třeba do této sbírky založit, jsou uvedeny v § 66 rejstříkového zákona. Jedná se především o jakékoliv zakladatelské právní jednání právnické osoby (a jeho případné budoucí změny), rozhodnutí o volbě, jmenování, odvolání nebo doklady o jiném ukončení funkce osob, které jsou členy orgánů společnosti a podílejí se na fungování právnické osoby, výroční zprávy a účetní závěrky, rozhodnutí o zrušení či přeměně (a v tomto případě jednotlivé smlouvy o sloučení, rozdělení apod.) právnické osoby. Tím výčet rozhodně nekončí a určit, co všechno je obsahem sbírky listin, není vždy jednoduchou záležitostí.
Jaké jsou sankce v případě nezveřejnění potřebných dokumentů ve sbírce listin?
V případě, že rejstříkový soud zjistí, že některá z potřebných listin chybí a není ve sbírce listin zveřejněna, vyzve konkrétní právnickou osobu, aby tento stav napravila. Jestliže tak není učiněno, může soud uložit pokutu až ve výši 100 000 Kč. Děje-li se tak opakovaně a neplní-li právnická osoba tyto svoje povinnosti, může rejstříkový soud zahájit řízení o zrušení právnické osoby. A to i bez návrhu. Stane-li se, že výzva rejstříkového soudu k doplnění listin zůstane ze strany společnosti bez povšimnutí, může dojít k jejímu zrušení s likvidací.
Praktický příklad:
Cestovní kancelář Nikdy nikdy, a.s. vždy dbala o řádné zveřejňování všech důležitých listin ve sbírce listin u příslušného rejstříkového soudu. Ovšem se změnou právní formy společnosti došlo i ke změně zakladatelského právního jednání. Tuto skutečnost však nikdo rejstříkovému soudu neoznámil, ani nezařídil změnu zápisu a předložení listin. Rejstříkový soud, jakmile tuto skutečnost zaregistroval, vyzval společnost, aby tuto listinu doplnila. Vzhledem k tomu, že to bylo první pochybení ze strany společnosti a tato obratem listinu o změně právní formy předložila, nebyl žádný důvod k uložení sankce.
Řešíte podobnou situaci a rádi byste se poradili s právníkem? Vyzkoušejte právní poradnu Verdikto. Odpověď advokáta obdržíte do druhého dne.
S jakým typem dotazů jsme již pomohli tisícům klientů si můžete přečíst na našem blogu. Vedle odborných článků na nejrůznější témata na blogu naleznete také reálné situace, kterými se naši advokáti v právní poradně Verdikto zabývali.