Daň z nemovitosti 2022 – vše, co potřebujete vědět

Pokud vlastníte nemovitost v České republice, jako například byt, rodinný dům, parcelu či ornou půdu, týká se vás každoročně majetková daň, kterou je právě daň z nemovitých věcí (do roku 2014 označena jako daň z nemovitosti).

Kde je upravena daň z nemovitostí?

V zákoně č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (dále jen „Zákon o dani z nemovitých věcí“).

Základem pro placení daně je stav zapsaný k 1. lednu v roce, pro který je daň z nemovitosti stanovována. Vždy je narozdíl od většiny daní placena dopředu, tedy na následující kalendářní rok. 

Co je předmětem zdanění?

Pod zdanění spadají veškeré stavby a jednotky nacházející se na území České republiky a všechny pozemky, které jsou evidovány v katastru nemovitostí.

Zákon o dani z nemovitých věcí nám daně rozděluje do 2 kategorií:

• daň z pozemků; a
• daň ze staveb a jednotek.

Kdo je poplatníkem daně z nemovitosti?

Poplatníkem je vždy vlastník pozemku, stavby či jednotky. Za splnění podmínek v ustanovení § 3 či § 8 Zákona o dani z nemovitých věcí, jím může být také nájemce nebo pachtýř. U pozemků je na víc poplatníkem jeho uživatel, pokud není vlastník znám.  

Daňové přiznání tak musíte podat vždy, když se změní vlastník nemovitosti. Pokud jste nemovitost koupili, dostali darem nebo jste ji zdědili musíte daňové přiznání vyplnit a odeslat místně příslušnému správci daně. Finanční úřad poté každoročně vyzývá k zaplacení příslušné částky (daň z nemovitosti 2022). Nová přiznání je nutné podávat pouze v případě, kdy dojde k podstatným změnám. Příkladem můžeme uvést přestavbu, změnu typu parcely na stavební či velkou rekonstrukci.

Co když je více spoluvlastníků?

V případě, že danou nemovitost vlastní více spoluvlastníků, povinnost se na všechny vztahuje společně a nerozdílně. Jedná se o tzv. solidární daňovou povinnost. Je však možné, abyste podali daňové přiznání každý samostatně, a to pouze na svůj spoluvlastnický podíl nebo se domluvili na společném zmocněnci. V případě, že je spoluvlastníků mnoho, jedná se o nejjednodušší způsob, jak se s daňovou povinností vypořádat.

Pokud některý ze spoluvlastníků podá daňové přiznání na celou nemovitost, a nikoliv jen na svůj spoluvlastnický podíl, je dle § 13a odst. 4 Zákona o dani z nemovitých věcí považován za společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí společného zmocněnce.

Jak je to s nemovitostí ve společném jmění manželů?

Jak jsme si již uvedli, v případě podílového spoluvlastnictví je možné, aby každý spoluvlastník podal daňové přiznání samostatně na svůj spoluvlastnický podíl. To se však netýká věcí a nelze tak učinit ve společném jmění manželů. Daňové přiznání podává za nemovitou věc vždy jeden z manželů jako společný zástupce.

Do kdy a u koho přiznání podat?

Přiznání daně z nemovitých věcí je nutné podat u místně příslušného správce daně, a to vždy do 31. ledna zdaňovacího období. Tím je finanční úřad, v jehož obvodu se pozemek, jednotka či stavba nachází. Pokud máte více nemovitostí v odlišných krajích, je nutné podat daňové přiznání u každého samostatně.

Jak se měří sazba daně?

Základem pro výpočet daně z nemovitých věcí je konkrétní typ nemovitosti, tedy zda je o pozemek, stavbu nebo jednotku. Poté je třeba vzít v úvahu výměru, z toho zastavěnou plochu v m², nadzemní podlaží a jednotlivé koeficienty.

Pokud dané koeficienty neznáte, doporučujeme se podívat na daňový portál finanční správy. Kde se vám po zadání bližších údajů o vaší nemovitosti zobrazí výsledné koeficienty.   

Jakým způsobem daňové přiznání podat?

Standardně jako u jiných podání je možné daňové přiznání podat:

1. Osobně na podatelně místně příslušného pracoviště;
2. Elektronicky datovou schránkou. Dokonce v případě, že máte datovou schránku zřízenou, je pro Vás povinností podat daňové přiznání touto cestou;
3. Poštou.

Nejste si s přípravou daňového přiznání jisti? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.